Jak funguje půjčka do výplaty od žádosti po splacení

Pět fází krátkodobého úvěru

Krátkodobá půjčka před výplatou má z právního hlediska stejnou strukturu jako kterýkoli jiný spotřebitelský úvěr. Liší se jen rozsahem některých kroků (například posouzení úvěruschopnosti u nižší jistiny bývá rychlejší) a délkou splatnosti. Pět fází je univerzálních a každá má své zákonné mantinely.

1. 1

   Žádost

   Žadatel poskytne identifikační údaje, údaje o příjmu a souhlas s ověřením v registrech dlužníků.

2. 2

   Posouzení úvěruschopnosti

   Poskytovatel ověří podle § 86 zák. 257/2016 Sb., zda žadatel zvládne úvěr splácet.

3. 3

   Smlouva a předsmluvní informace

   Žadatel dostane SEISÚ formulář, smlouva obsahuje povinné náležitosti dle § 106 a násl.

4. 4

   Výplata peněz

   Poskytovatel zašle prostředky na účet. Začíná běžet 14denní lhůta na odstoupení.

5. 5

   Splacení

   Spotřebitel splatí jistinu a sjednané náklady. Při prodlení nastupují omezené sankce.

Fáze 1 — žádost

Žádost o spotřebitelský úvěr lze podat osobně na pobočce, online formulářem, telefonicky nebo prostřednictvím zprostředkovatele. Forma žádosti neovlivňuje rozsah práv spotřebitele ani povinnosti poskytovatele. Bez ohledu na to, jakým způsobem žádost vznikne, musí poskytovatel přistupovat k posouzení žádosti se stejnou pečlivostí a poskytnout stejné předsmluvní informace.

Žadatel typicky vyplňuje tyto údaje: jméno, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého bydliště, kontaktní údaje, číslo bankovního účtu, údaje o zaměstnavateli nebo jiném zdroji příjmu, výši čistého měsíčního příjmu, pravidelné měsíční výdaje a stávající závazky (úvěry, splátky, alimenty). Současně udílí souhlas s tím, že poskytovatel může nahlédnout do registrů dlužníků (BRKI, NRKI, SOLUS) za účelem posouzení úvěruschopnosti.

V této fázi je dobré zachovat opatrnost ke třem věcem. Za prvé, žádost není smlouva — odeslání žádosti vás k ničemu nezavazuje, dokud nepodepíšete smlouvu o úvěru. Za druhé, souhlas s ověřením v registrech je standardní a odmítnutí ho dát obvykle vede k zamítnutí žádosti. Za třetí, žádost u poskytovatele, který si neúčtuje žádný poplatek za podání žádosti, je správně. Pokud chce někdo poplatek za samotné podání nebo za zpracování dříve, než vám oznámí výsledek, jde o varovný signál.

Fáze 2 — posouzení úvěruschopnosti

Posouzení úvěruschopnosti je klíčovou fází z hlediska zákonné regulace. Zákon č. 257/2016 Sb. § 86 ukládá poskytovateli povinnost s odbornou péčí posoudit, zda je žadatel schopen úvěr splácet. Posouzení musí vycházet z dostatečných, věrohodných a aktuálních informací a poskytovatel je povinen ověřit jejich pravdivost.

V praxi posouzení úvěruschopnosti zahrnuje porovnání měsíčních příjmů a výdajů žadatele, zohlednění stávajících splátek úvěrů a dalších pravidelných závazků, ověření zaměstnání nebo jiného zdroje příjmu (potvrzení od zaměstnavatele, výpisy z účtu, daňové přiznání) a nahlédnutí do registrů dlužníků. Tři hlavní registry, do kterých licencovaní poskytovatelé v České republice nahlížejí, jsou:

• BRKI (Bankovní registr klientských informací) — provozuje společnost CBCB pro bankovní sektor. Obsahuje záznamy o úvěrových závazcích u bank.
• NRKI (Nebankovní registr klientských informací) — provozuje společnost CNCB pro nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru. Obsahuje záznamy o úvěrových závazcích u nebankovních subjektů.
• SOLUS — zájmové sdružení, které vede registry o případech závažného nesplácení (negativní registr) i o aktivních smlouvách (pozitivní registr).

Výsledkem posouzení úvěruschopnosti je rozhodnutí poskytovatele — schválení, schválení s úpravou (jiná částka, jiná splatnost) nebo zamítnutí. Pokud poskytovatel žádost zamítne, není povinen důvod sdělit. Spotřebitel ale má právo dostat informaci, že důvodem zamítnutí bylo nahlédnutí do registru dlužníků (pokud tomu tak bylo).

Pokud poskytovatel poruší povinnost posoudit úvěruschopnost a uzavře smlouvu se žadatelem, který úvěr zjevně nezvládá splácet, smlouva je relativně neplatná. To znamená, že soud na návrh spotřebitele může smlouvu prohlásit za neplatnou a poskytovatel ztrácí nárok na sjednané úroky a poplatky. Nárok na vrácení samotné jistiny zůstává. Tato sankce je velmi významná a fakticky tlačí poskytovatele k pečlivému posuzování.

Fáze 3 — předsmluvní informace a smlouva

Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel poskytnout spotřebiteli Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru (formulář SEISÚ). Tento formulář má povinnou strukturu — je harmonizovaný v rámci Evropské unie a obsahuje všechny klíčové parametry úvěru přehlednou formou. Spotřebitel má dostat formulář v dostatečném předstihu, aby si jej mohl projít a porovnat s nabídkami jiných poskytovatelů.

Smlouva o spotřebitelském úvěru musí mít písemnou podobu (papír nebo trvalý nosič dat, například PDF zaslané e-mailem) a obsahovat povinné náležitosti uvedené v § 106 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Mezi povinné údaje patří:

• identifikační údaje obou stran a jejich adresy,
• celková výše úvěru a jistina,
• doba trvání smlouvy a způsob splácení,
• úroková sazba a podmínky její změny,
• RPSN a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit,
• informace o povinnosti uzavřít vedlejší smlouvy (například pojištění), pokud existuje,
• výše, počet a četnost splátek,
• úrok z prodlení a smluvní pokuty,
• právo na odstoupení od smlouvy a postup pro jeho uplatnění,
• právo na předčasné splacení,
• informace o orgánech mimosoudního řešení sporů (finanční arbitr).

Pokud smlouva některou z těchto náležitostí neobsahuje, jde o vadu smlouvy. Některé chybějící údaje (například RPSN) mají za následek, že úvěr je úročen pouze diskontní sazbou ČNB platnou v době uzavření smlouvy — tedy výrazně nižším úrokem, než si poskytovatel sjednal.

Fáze 4 — výplata peněz a 14denní lhůta na odstoupení

Po podpisu smlouvy poskytovatel vyplatí prostředky způsobem dohodnutým ve smlouvě — obvykle převodem na bankovní účet spotřebitele. Od tohoto okamžiku začíná běžet doba, po kterou má spotřebitel peníze k dispozici a po které musí úvěr splatit.

Současně začíná běžet 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy bez udání důvodu podle § 118 zákona č. 257/2016 Sb. Toto právo má spotřebitel ze zákona — nelze ho smlouvou vyloučit ani omezit. Pokud se spotřebitel rozhodne odstoupit, postup je následující:

1. Sepíše písemné odstoupení (jednou větou — „Odstupuji od smlouvy o spotřebitelském úvěru č. … uzavřené dne …") a zašle ho poskytovateli způsobem, kterým si může uchovat doklad o odeslání (doporučený dopis, e-mail s dodejkou).
2. Do 30 dnů od odeslání odstoupení vrátí poskytovateli jistinu a úrok za dny, kdy peníze měl k dispozici. Sankce, smluvní pokuty ani jiné poplatky neplatí.

Detail postupu odstoupení od smlouvy najdete na stránce právo na odstoupení od smlouvy o úvěru — 14 dní. Tam je k dispozici i vzor odstoupení.

Fáze 5 — splacení

Spotřebitel splatí úvěr ve sjednaných termínech. U krátkodobé půjčky před výplatou je splatnost obvykle jednorázová — celá jistina i sjednané náklady jsou splatné v jednom termínu (typicky 30, 45 nebo 60 dní od výplaty). U úvěrů se splátkovým kalendářem se splácí pravidelně po měsících.

Spotřebitel má vždy právo úvěr předčasně splatit — celý nebo část. Toto právo nelze smlouvou vyloučit. Poskytovatel může za předčasné splacení účtovat omezenou náhradu nákladů: u úvěrů se sjednanou pevnou úrokovou sazbou maximálně 1 procento z předčasně splacené části (a 0,5 procenta, pokud do konce splatnosti zbývá méně než rok); u úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou žádnou náhradu. U krátkodobých půjček před výplatou v praxi nemá smysl řešit náhradu, protože úvěr trvá tak krátkou dobu, že předčasné splacení obvykle ušetří jen málo na úrocích.

Pokud spotřebitel nesplatí v termínu, nastupují sankce — úrok z prodlení (jeho strop stanovuje nařízení vlády) a smluvní pokuty v rozsahu, který omezuje zákon. Žádná sankce nesmí být nepřiměřená výši jistiny. Detailní rozbor sankcí najdete na stránce penále a sankční úroky při prodlení.

Co když nastane spor

Pokud máte spor s poskytovatelem spotřebitelského úvěru — například o výši dluhu, o platnost smlouvy, o uplatnění sankcí — máte k dispozici tři cesty řešení:

• Reklamace u poskytovatele. První krok — písemně reklamovat u poskytovatele a nechat si potvrdit přijetí reklamace. Lhůta pro vyřízení reklamace je obvykle 30 dnů.
• Finanční arbitr. Bezplatná, nezávislá instituce zřízená zákonem č. 229/2002 Sb., která řeší spory ze spotřebitelských úvěrů. Návrh lze podat online, řízení je rychlejší a levnější než soud. Detail na stránce finanční arbitr — bezplatné řešení sporů.
• Soud. Civilní žaloba u příslušného okresního soudu. Pomalejší a finančně náročnější, ale otevřená pro spory, které finanční arbitr nemůže řešit.

Pro spotřebitele je obvykle nejvýhodnější začít reklamací u poskytovatele a v případě neúspěchu pokračovat u finančního arbitra. Více informací o spotřebitelských právech v sekci práva spotřebitele u spotřebitelského úvěru.

Co se mění při zprostředkování

Pokud krátkodobou půjčku sjednáváte přes zprostředkovatele (například finančního poradce nebo online portál, který sbírá žádosti a předává je poskytovatelům), vztah získává třetí stranu. Zprostředkovatel spotřebitelského úvěru musí mít rovněž oprávnění od ČNB. Jeho povinnosti popisuje § 78 a násl. zákona č. 257/2016 Sb.

Při sjednání úvěru přes zprostředkovatele si ověřte tři věci. První, zda zprostředkovatel je v registru ČNB JERRS uveden jako oprávněný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru. Druhá, jakou odměnu zprostředkovatel od poskytovatele dostává — má povinnost vám tuto informaci sdělit, pokud o ni požádáte. Třetí, kterého konkrétního poskytovatele vám nakonec doporučuje a proč. Zprostředkovatel, který odmítá sdělit, koho zastupuje, je varovný signál.

Zprostředkovatel není smluvní stranou úvěru — smlouvu uzavíráte přímo s poskytovatelem. Pokud později vznikne spor ze smlouvy, vedete ho s poskytovatelem, ne se zprostředkovatelem. Pro spory s poskytovatelem máte k dispozici finančního arbitra; pro spory ze samotného zprostředkování (například nesprávné informace, neuvedené poplatky) se obracíte na finančního arbitra rovněž — má pravomoc i nad zprostředkovateli.