Bonita — schopnost splácet závazky
Definice pojmu
Bonita
Bonita je hodnocení finanční důvěryhodnosti klienta — schopnost splácet závazky řádně a včas. Poskytovatel úvěru bonitu posuzuje z čistých příjmů, fixních výdajů, stávajících závazků a údajů z registrů dlužníků. Vyšší bonita znamená vyšší šanci na schválení a obvykle i lepší podmínky úvěru.
Z čeho se bonita skládá
Bonita není jediné číslo, které by někdo přiděloval — je to souhrnné hodnocení, ke kterému poskytovatel dospívá vlastní metodikou. Základem jsou čtyři vrstvy informací: příjmy, výdaje, stávající závazky a úvěrová historie. Každý poskytovatel jim přiřazuje vlastní váhy, výsledek se proto u různých institucí může lišit.
Příjmová stránka. Stěžejní je čistý měsíční příjem ze závislé činnosti nebo podnikání. Banka typicky vyžaduje pravidelný příjem za posledních 3 až 12 měsíců, nebankovní poskytovatelé bývají méně přísní. Do bonity se počítají i další stabilní příjmy — rodičovský příspěvek, alimenty, důchod, příjmy z pronájmu.
Výdajová stránka. Patří sem fixní výdaje na bydlení (nájem, hypotéka, energie), výživné, alimenty, pravidelné pojistky a další pravidelné platby. Některé banky pracují i s tzv. životním minimem domácnosti — odhadem částky, kterou klient spotřebuje na běžný provoz.
Stávající závazky. Pokud klient splácí jiné úvěry, kreditní karty nebo leasingy, snižují jeho disponibilní příjem a tím i schvalovanou částku. Vysoké využití kreditních karet nebo kontokorentů poskytovatel rovněž bere v úvahu.
Úvěrová historie. Záznamy ze SOLUSu, BRKI a NRKI ukazují, jak klient splácel v minulosti. Pozitivní historie zlepšuje pozici, prodlení nebo neuhrazené dluhy ji zhoršují.
Jak banky bonitu počítají
Konkrétní metodika je pro každou instituci obchodním tajemstvím, ale zjednodušený postup je vždy podobný. Banka spočítá čistý disponibilní příjem (čistý příjem mínus životní minimum a fixní výdaje), porovná ho s navrženou splátkou a posoudí, jestli zbývá rezerva pro výpadek. Některé instituce používají poměr DSTI (debt service to income) — celkové splátky úvěrů by neměly přesáhnout určité procento čistého příjmu.
Nebankovní poskytovatelé krátkodobých úvěrů hodnotí bonitu obvykle volněji — pracují s vyššími úroky a počítají s vyšší mírou prodlení. To ale neznamená, že povinné posouzení úvěruschopnosti mohou vynechat. Zákon ho ukládá všem poskytovatelům spotřebitelského úvěru bez výjimky.
Bonita a krátkodobá půjčka
U půjčky před výplatou bývá bonitní posouzení povrchnější než u hypotéky, ale i tak musí proběhnout. Poskytovatel typicky ověří identitu, kontakt, příjem a registr. U malých částek na krátkou dobu se hodnocení často zjednoduší na automatický scoring — rozhodnutí padne během minut na základě algoritmu, který dosadí dostupné údaje do interní šablony.
Pro žadatele to znamená dvě věci. Za prvé — schválení neznamená, že žadatel splátku skutečně zvládne. Algoritmus pracuje s daty, která mu žadatel sám poskytl, a nezná jeho celkovou životní situaci. Za druhé — zamítnutí není trvalý ortel. Po stabilizaci příjmů a uhrazení starších dluhů se bonita zlepší a další žádost může dopadnout jinak.
Příklad: dvě situace, dvě bonity
Žadatel A má čistý měsíční příjem 32 000 Kč ze stálého zaměstnání, nájem 12 000 Kč, žádné jiné úvěry a pozitivní záznam v BRKI z dříve splaceného úvěru. Volný měsíční prostor po fixních výdajích a životním minimu se pohybuje kolem 12 000 Kč. Bonita je vysoká, splátka 3 000 Kč měsíčně je pohodlně udržitelná.
Žadatel B má stejný čistý příjem 32 000 Kč, ale aktuálně splácí spotřebitelský úvěr se splátkou 6 000 Kč, kreditní kartu s povinným minimálním plněním 1 500 Kč a má záznam v NRKI o prodlení z loňského roku. Volný měsíční prostor klesá pod 4 000 Kč. Bonita je nízká, navržená splátka 3 000 Kč by zatížila rozpočet na hraně udržitelnosti a poskytovatel ji buď odmítne, nebo schválí jen menší částku.